Profesor psychologie Albert Mehrabian spočítal, že zřejmě pouze 7 procent porozumění je odvozeno z verbální komunikace, 38 procent pochází z tónu hlasu a 55 procent z řeči těla. Nejen tato čísla potvrzují důležitost nonverbální komunikace v dorozumívání mezi lidmi.
Většina z nás ji používá podvědomě, ale např. manažeři na vysokých pozicích se snaží ovládat mimojazykovou komunikaci za účelem dosažení cílů.
Dnes Vás seznámím s neslovní komunikací blíže. Na závěr jsem přichystal mnou vytvořené video.
Již z úvodního textu můžete pochytit mnoho názvů tohoto druhu „interakce“. „Nonverbální“, „mimojazyková“, je libo snad přívlastek „neverbální“? Na tom nesejde. Vždy se bavíme o stejné záležitosti.
Pokud mám charakterizovat nonverbální komunikaci vlastními slovy, řeknu, že se jedná o soubor mimoslovních signálů, do nichž patří např. gesta, mimika, haptika (doteky), postoj, oční kontakt, dokonce povzdechy, pauzy, hlasitost hlasu apod.
Nepředstavujte si nonverbální komunikaci jako zřetelnou. Ač se na první pohled může zdát velice primitivní (a já ve svém videu zobrazuji především jednodušší případy), skládá se také z „drobných projevů“.
To lze pozorovat na případu „Chytrého Hanse“. Pojmenování si vysloužil kůň patřící jistému Herr von Ostenovi.
Zvíře ohromovalo naprosto neuvěřitelnými schopnostmi. Kůň dokázal ťukáním předním kopytem spočítat diváky s brýlemi, provádět vybrané početní operace a stejným způsobem vyťukávat písmena, aby zodpověděl každý dotaz.
Samozřejmě se na povrch vynořily pochybnosti, zda se nejedná pouze o trik. Vědci pověření úkolem zjistit pravdu zavedli koně do místnosti bez majitele. Hans byl však stále schopen odpovídat.
Komise odborníků potvrdila Hansovu znalost matematiky a abecedy. Ovšem na scénu přichází pozornější badatelé.
Zeptali se koně na otázky, na něž nikdo z přítomných neznal odpověď. Osten zašeptal číslo do Hansova pravého ucha a druhá osoba (zašeptala) další číslo do levého ucha. Kůň nereagoval. Zdůvodnění: Hans neoplýval chytrostí, nýbrž všímavostí.
Osten vycvičil koně ve čtení řeči lidského těla. Jakmile Hans začal odpovídat na požadované otázky, publikum zpozornělo, nepatrně se napjalo. Když se Hans dostal ke správnému číslu, obecenstvo se opět uvolnilo, tudíž kůň přestal. Toť síla nonverbální komunikace.
Samozřejmě, mnoho z nás nebude schopno vnímat neverbální komunikaci tak přesně. Jednalo se o naprosto nepatrné vyjádření, nepozorovatelné lidským okem. Obchodníci, politici a další profese se přesto snaží studovat nonverbální komunikaci a využít ji tak ve svůj prospěch. Pokud projevíte zájem, mohu pár technik pro zajímavost sepsat do článku.
Konečně slíbené video. Sestříhal jsem ho z politických debat, rozhovorů a jiných materiálů, doplnil o komentáře s mým názorem:
Data z článku převzata z knihy „Tajná řeč těla“ od D. Lewise.